|
|
Názory Daniela Adama z Veleslavína na Čechy i cizince
Černá, Alena M.
Příspěvek je věnován názorům Daniela Adama z Veleslavína (1546–1599) na Čechy a cizince, s nimiž jsou české země ve styku, případně které znají z dostupné literatury. Jedná se zejména o Němce, Italy a Poláky, avšak pozornost je věnována i národům, které představují pro české země reálnou či potenciální hrozbu (Turci a Rusové). Veleslavín soudí, že staří Čechové disponovali dobrými vlastnostmi (udatnost, víra v boha, spolehlivost, dodržování řádu a zákonů), avšak stykem s cizími národy tyto vlastnosti ztrácejí, soustředí se více na světské radovánky a polevují v péči o národ a vlast. – Materiálovou bází pro příspěvek byly zejména česky psané předmluvy k dílům, které Veleslavín připravil ke knižnímu vydání v letech 1578– 1599.\n
|
|
|
Salernské verše ve vydání Daniela Adama z Veleslavína
Černá, Alena M.
Příspěvek je věnován lékařské didaktické básni o zachování zdraví Regimen sanitatis Salernitanum, která je známa také pod názvem salernské verše, ve vydání Daniela Adama z Veleslavína z roku 1587. Původní latinské verše byly od středověku překládány do národních jazyků. Zabýváme se otázkou, zda jeden z českých překladů pořídil Daniel Adam z Veleslavína a jaký je vztah překladu z roku 1587 ke staršímu překladu z roku 1584. Zvláštní pozornost věnujeme charakteristice češtiny Veleslavínova vydání.
|
|
|
Terminologie v nomenklátorech Daniela Adama z Veleslavína
Černá, Alena M.
Příspěvek vychází ze dvou věcně řazených slovníků Daniela Adama z Veleslavína: latinsko-česko-německého díla Nomenclator … tribus linguis z r. 1586 a česko-latinsko-řecko-německého slovníku Nomenclator quadrilinguis z roku 1598, analyzujeme zejména sémantická pole názvů týkajících se vinařství a léčiv a léčebných postupů. Veleslavín často uváděl více českých jednoslovných ekvivalentů za jeden cizojazyčný (vinař, vinohradník), aby tak lépe vysvětil pojem vyjádřený cizím slovem. Nevyhýbal se pojmenováním obrazným (sirotek, tj. révový keř tvořený jedním výhonkem) a cizojazyčným (gargara, tj. kloktadlo). Pokud jednoslovný výraz neexistoval, Veleslavín užíval různě strukturovaných spojení slov a opisů významu (viničná tyčka, lékařství pro kejchání, mast na dírky potové, lékařství, kteréž vrásky shlazuje a shání). Slovníky obsahují poměrně málo neologismů. U nových derivátů či kompozit můžeme shledávat slovotvorné postupy, které jsou v souladu s českým jazykovým systémem (hříženice, tj. odnož vinné révy, zubitrh, tj. kdo trhá zuby). Nově vytvořené lexémy vesměs nepřetrvaly do současné češtiny a vyskytují se pouze ve slovnících, které z Veleslavínových lexikografických prací vycházely, zvláště K. Z. Vusína a J. K. Rohna, ale i J. Dobrovského a J. Jungmanna.
|
|
|
O slovníkových transmisích
Černá, Alena M.
Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599) je oprávněně považován za zakladatele českého slovníkářství, na jehož práci navázaly další generace a jehož čeština se stala vzorem pro období národního obrození. Příspěvek je věnován několika metaforickým lexikálním jednotkám, které poprvé Veleslavín užil ve svých slovnících (zejména ve slovníku Nomenclator quadrilinguis z roku 1598) – vlčkové = vítr, koťata = jehnědy, vinný molek = opilec, pekařova duše = póry ve skývě chleba. Tyto metafory, které v humanistickém jazyce bez pochyby existovaly, byly převzaty do novějších lexikálních děl (od V. J. Rosy až k Příručnímu slovníku jazyka českého), tento fakt přispívá k poznání lexikografické metody minulých období. Zároveň vyvstává otázka, zda tyto metafory skutečně přetrvávaly v živé češtině, nebo zda se pouze vyskytují v daných slovnících jako odraz lexikografické práce vlivného humanistického učence. Při analýze popisujeme rovněž změny, které zasáhly formu a význam metafor, případně i nové lexikální jednotky, které tyto metafory nahradily či doplnily.
|
|
|
Nakladatelský program Daniela Adama z Veleslavína a jeho (ne)realizace ve veleslavínské tiskárně
POZLEROVÁ, Jana
Práce se zabývá nakladatelským programem Daniela Adama z Veleslavína, jak ho zformuloval v předmluvách a dedikacích svých tisků. Následně srovnáme, nakolik tento ideál Veleslavín skutečně realizoval ve vydavatelské činnosti (dle soupisu produkce veleslavínské tiskárny in Bohatcová 2005). Cílem práce též bude podrobit kritické revizi interpretaci Daniela Adama z Veleslavína jako stěžejního představitele tzv. popularizované fáze národního humanismu (viz Kopecký 1962).
|
|
|
Daniel Adam z Veleslavína a jeho nomenklátory
Černá, Alena M.
Daniel Adam z Veleslavína je jednou z nejvýznamnějších postav české kulturní historie, je součástí osnov škol, avšak odborná literatura o jeho životě a díle je velmi řídká. Neexistují ani moderní edice jeho slovníkových děl. Informace o Veleslavínových slovnících jsou navíc často chybné: nesprávné je na příklad frekventované tvrzení, že Veleslavínův čtyřjazyčný Nomenclator quadrilinguis, Boemico-Latino-Graeco-Germanicus (Praha 1598) je pouze o řeckou jazykovou část rozšířený starší Veleslavínův trojjazyčný slovník, který vyšel s názvem Nomenclator omnium rerum propria nomina tribus linguis, Latina, Boiemica, Germanica explicata continens (Praha 1586). V příspěvku je přesvědčivě doloženo, že se jedná o dvě samostatná a nově vytvořená díla s odlišnými předlohami. Starší Nomenclator má předlohu ve slovníku holandského lékaře, historika a filologa Hadriana Junia, mladší Nomenclator je přepracováním slovníku německého učence Helfrika Emmelia. Obě díla mají zcela odlišnou makrostrukturu i mikrostrukturu hesel; rovněž česká jazyková část se v obou slovnících odlišuje a je patrné, že Daniel Adam nepřejímal při zpracování novějšího nomenklátoru svou původní práci automaticky, nýbrž ji revidoval, pozměňoval a všestranně vylepšoval.
|
host ::
RSS.